Vojenský kostel a kaple jsou místa sloužící vojákům jejich blízkým a všem lidem k osobní či společné modlitbě, ztišení, prosbám či děkování. Je to prostor zasvěcený Bohu a lidem, prostor k setkání. V současnosti využíváme vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého a vojenské kaple ve Vyškově, Bechyni, Žatci, Táboře, Hranicích, Hradci Králové, Jincích, Strakonicích či Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého
Roku 1713 požádaly sestry řádu sv. Voršily o pozemek, patřící k císařskému špitálu, aby mohly vybudovat klášterní kostel. V roce 1720, rok po přidělení pozemku voršilkám, byla zahájena stavba. Původní projekt z dílny stavitele Kryštofa Dientzenhofera však přepracoval a realizoval jeho syn Kilián Ignác. Kostel se tak stal prvním samostatným dílem tohoto významného barokního stavitele. Vysvěcen byl 21. srpna 1729 krátce po svatořečení Jana Nepomuckého, který se stal jeho patronem. Klenba kostela je zdobena freskami Václava Vavřince Reinera znázorňujícími výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého.
Zrušením konventu voršilek Josefem II. roku 1784 přestal prostor sloužit svému účelu a stal se skladištěm. Věřícím začal kostel opět sloužit až od roku 1861, kdy se stal evangelickým kostelem pražské posádky. Po roce 1902 byl vybaven mobiliářem z rušeného kostela sv. Vojtěcha u Prašné brány a začal fungovat jako katolický garnizónní kostel hradčanské kadetní školy. V důsledku únorových událostí roku 1948 a postupného rušení vojenské duchovní služby byl kostel uzavřen a později převeden do vlastnictví pražského arcibiskupství.
1. září 2001 byl kostel rozhodnutím pražského arcibiskupa propůjčen armádě pro potřeby Duchovní služby Armády České republiky. 1. května 2002 byl na základě rozhodnutí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky zpřístupněn veřejnosti jako místo modliteb za padlé a zemřelé vojáky a jako místo modliteb za mír na celém světě.
Vojenský kostel se v prosinci 2004 stal také centrem komunity Kříže z hřebů, která vznikla za 2. světové války v Anglii, v současnosti působí na více než 150 místech světa a má za cíl přinášet smíření do míst zmítaných nejrůznějšími konflikty.
V současnosti je kostel užíván především vojenskou veřejností při významných životních momentech konkrétních lidí a jejich rodin, jakými jsou křty, svatby nebo pohřby, a našel své místo i při událostech, které si připomíná celá armáda a široká veřejnost, např. oslavy Dne veteránů. Rektorem kostela je vždy některý z vojenských kaplanů. V neposlední řadě jde také o místo setkání s kulturou; nejen krásou své architektury, ale např. i v podobě koncertů vojenských hudeb.
Správcem kostela je nrtm. Radoslav Sidor - 702 000 644.
Aktuální program vojenského kostela pro veřejnost naleznete na těchto stránkách v kalendáři akcí.
Vojenská kaple ve Vyškově
V prosinci 2005 byla otevřena ekumenická kaple v areálu kasáren Dědice ve Vyškově, kterou společně požehnali předseda Ekumenické rady církví ČR ThDr. Pavel Černý a brněnský biskup Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle.
Dominantou kaple je 3,2 metru vysoký dřevěný kříž z trámů z 18. století. Vyzdobena je křížovou cestou, kterou tvoří fotografie pořízené v zónách současných lokálních konfliktů a válečných operací v zahraničí, kde působí naši vojáci.
Nová ekumenická kaple má kapacitu pětapadesát míst a slouží vojákům i civilním zaměstnancům vojenské posádky. Na území kasáren tak vzniklo místo, kam je možnost přijít bez jakéhokoli respektu a obav. Vznikla zde chráněná zóna, kam může voják přijít bez toho, aby na něj působilo okolní prostředí, zkrátka nemusí se tady stydět ani bát. Je pravdou, že pro účel duchovního nebo soukromého rozhovoru nemusí kaple každému vyhovovat. I z tohoto důvodu se kaplani s mnoha lidmi setkávají přímo na ředitelství.
Ve vyškovské posádce je situace o to specifičtější, že se tu při výcvikových cyklech základní přípravy i distančního vzděláváním střídají velké počty mladých vojáků z povolání, kteří často zároveň s tím, že startují svoji profesní kariéru, začínají budovat i své rodinné zázemí či o tom uvažují. Je zde tedy služba, která zapadá do komplexu péče o vojenského profesionála.
Mimo klasických duchovních aktivit jako jsou bohoslužby či modlitby je zázemí kaple využíváno i pro kulturní akce. Jejich program je zveřejněn na vývěsce před kaplí.
Vojenská kaple v Bechyni
Dne 22. listopadu 2006 byla v areálu ženijní základny v Bechyni slavnostně otevřena kaple 15. ženijní záchranné brigády.
Kaple vznikla z malého přízemního objektu, který je symbolicky u křižovatky hlavních cest, téměř ve středu základny. Kaple pojme asi 40 osob. Její vnitřní
struktura a výzdoba chce pozvat návštěvníka ke spočinutí a k přemýšlení nad nejrůznějšími tématy ať už osobními, pracovními, nebo celospolečenskými. Kdo má čas a chuť, může přemýšlet také o věcech víry a podstatě života.
Kromě již zmíněné symboliky umístnění objektu na křižovatce, je do vnitřní struktury kaple zakomponována další symbolika.
Pohled vzhůru (3 okna) má připomenout Boží Trojici
Bůh je počátek a konec všeho stvoření, dobrý hospodář, přichází k nám s nabídkou pravidel pro plnohodnotný život na zemi. (Otec-Hospodin-Stvořitel).
Bůh je laskavý přítel, nesobecký pomocník a zachránce, který nás učí "sloužit a pomáhat" všude tam, kde je to třeba. (Ježíš Kristus)
Bůh je náš průvodce v dobrém i zlém, slyší naše volání, prosby i projevy vděčnosti a také aktuálně má co říct do jakékoli naší osobní byť složité situace. (Duch svatý)
12 trámů připomíná 12 apoštolů a 12 kmenů Izraele.
Pohled na čelní stěnu připomíná starokřesťanský symbol církve jako lodi. Zmítaná větry i bouřemi, vystavená všanc nejrůznějším živelným pohromám a katastrofám, pluje oceánem času s pohledem upřeným na ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše Krista.
Pohled na obětní stůl má připomínat "Prvního ženistu před Hospodinem" - Mojžíše. S Hospodinem se setkal v ohnivém keři, který hořel a neshořel. Ptal se na Boží jméno a odpověď zněla: "Jsem, který vždycky budu". Mojžíš přijal úkol vyvést Izraelský národ z Egyptského otroctví a přivést ho do "zaslíbené země". Jedinečně převedl lid přes Rudé moře a pak jej vedl nehostinnou pouští, když cestou hledal vodu pro žíznivé, budoval tábory pro uprchlíky a zajistil pravidla a řády pro celou pospolitost.
Čtecí pultík ve tvaru knihy připomíná Bibli jako zdroj poznání Boha i nás samotných.
4. brigáda rychlého nasazení má od 24. června 2008 k dispozici kapli archanděla Michaela. Žehnací modlitbu při první bohoslužbě pronesli za Ekumenickou radu církví patriarcha Církve Československé husitské Tomáš Butta a za Českou biskupskou konferenci královéhradecký biskup Dominik Duka.
Tradice hlásit se k postavě archanděla Michaela je typická pro výsadková vojska na celém světě. V jednoduše řešeném prostoru kaple vyniká symbol kříže a prvky ze skla, dřeva a oceli. V její zadní části jsou vzpomenuti vojáci 4. brigády, kteří zahynuli při výcviku nebo při nasazení v zahraničních misích.