Úvodní slovo

Vojenští kaplani jsou duchovní, které do jejich služby vysílají společně všechny křesťanské církve sdružené v Ekumenické radě církví a v České biskupské konferenci, aby ve vojenském prostředí sloužili všem, kteří o pomoc požádají.
 
Motivem pro službu vojenských kaplanů je parafráze zásadní věty z dokumentu katolické církve Radost a naděje, která říká: "Radosti a starosti vojáka jsou radosti a starosti vojenského kaplana."
 
Ve službě duchovních v armádě se tedy nejedná o misijní hlásání víry - kaplan nikdy nemluví o věcech víry jako první; nejedná se ani o jakési moralizování a napomínání - základem pro kaplana je úcta ke svobodě každého jednotlivce; ale jde především o službu naslouchání, o službu spoluprožívání pracovních i osobních radostí i těžkostí v úctě k osobnímu tajemství každého, kdo se kaplanovi svěří.
 
Tato služba je náročná a my vojenští kaplani jsme velmi vděční, že v ní nejsme sami, že mezi sebou vytváříme ekumenické společenství, jež nás posiluje; že máme jistotu podpory mnoha lidí z různých církví, kteří se za nás modlí; že ve vlastní modlitbě nalézáme Boží posilu. Velmi si vážíme také vzájemně se doplňující spolupráce s vojenskými psychology, vrchními praporčíky a se všemi, kterým leží na srdci lidský rozměr života vojáků a jejich rodin.
 
Mons. ThLic. Tomáš Holub, ThD.
první vojenský kaplan