Home page > Aktuality > 130. výročí narození generála duchovní služby Jaroslava Janáka

130. výročí narození generála duchovní služby Jaroslava Janáka

Dnes 10. prosince 2019 uplyne 130 let od narození vojenský kaplan Mons. Jaroslav Janák. Tuto výraznou osobnost si připomeneme v jeho rodišti 12. prosince 2019 v Kovářově nedaleko Milevska. 

Ve spolupráci s obcí Kovářov a místní římskokatolickou farností připravila Duchovní služba AČR pro veřnost od 17 hodin mši v kostele Všech svatých v Kovářově a od 18 hodin bude následovat beseda v zasedací místnosti obecního úřadu Kovářov, při které přiblížíme tuto osobnost i práci současných vojenských kaplanů.

Stručný životopis

Jaroslav Janák se narodil 10. prosince 1889 v Kovářově a zemřel 11. června 1971 v Praze Zbraslav. Byl synem Václava Janáka učitele na obecné škole v Kovářově a Antonie Janákové roz. Šimečkové. Dětství strávil v Kovářově a od roku 1901 v nedalekých Lašovicích. Vystudoval gymnázium i teologii v Českých Budějovicích. Primiční mši měl 19. července 1914 v Lašovicích.

Za 1. světové války byl povolán do služby jako polní kurát/vojenský kaplana. Působil u záložní nemocnice v Praze a později byl s vojáky v Maďarsku a Albánii. Ve vojenské službě pokračoval i po vzniku 1. republiky a působil mnoho let na Slovensku. Jeho celoživotní láska k přírodě ho přivedla do Klubu Československých turistů v Košicích, kde se podílel na prozkoumávání a značení nových cest i ochraně Slovenského krasu. Úspěšně postupoval i jeho vojenská kariéra a byl velmi dobře hodnocen tehdejším hlavním kaplanem gen.duch. Msgre. Methodějem Kubáněm.

Po roce 1938 se Janák zapojil do pomoci rodinám vojáků i do odboje ve spolupráci s organizací Obrana národa. Byl zatčen Gestapem 6. února 1940 následně opakovaně vyslýchán, mučen, přestal dostávat jídlo i pití. Následkem toho měl vážné zdravotní i psychické problémy. 11. dubna 1940 byl ve velmi špatném stavu převezen do vězeňské nemocnice a následně do ústavu pro duševně choré. Po zotavení díky lékařům v ústavu zůstal a dále pomáhal s odbojovou činností až do května 1945, kdy požádal lékaře o propuštění. Revoluční dny prožil u vojenského velitelství Praha - střed.

Po válce jednal o obnovení duchovní služby se špičkami armády i ministrem národní obrany což se mu podařilo. 1. února 1946 byl ustanoven přednostou duchovního oddělení. Generál Janák měl osobní podíl na budování válečných hřbitovů i zbudování důstojného památníku na Dukle a v Liptovském Mikuláši. Snaha o zrušení duchovní služby po únoru 1948 vyvrcholila 22. dubna 1949. Ministrem obrany byl tehdy k 1. květnu 1949 odeslán na zdravotní dovolenou do doby vyřízení jeho penzionování. K tomu došlo 1. srpna 1949. Přestěhoval se na Zbraslav, kde také 11. června 1971 zemřel. Pochován byl do rodinné hrobky v Milevsku. 

Fotogalerie

Nahoru